Modlitba na den:
- Úvod
- 1.
- 2.
- 3.
- 4.
- 5.
- 6.
- 7.
- 8.
- 9.
- 10.
- 11.
- 12.
- 13.
- 14.
- 15.
- 16.
- 17.
- 18.
- 19.
- 20.
- 21.
- 22.
- 23.
- 24.
- 25.
- 26.
- 27.
- 28.
- 29.
- 30.
- 31.
- 32.
21. den – Ráno
Svatý Duchu Boží, navštiv, prosím, mou duši a zůstaň se mnou až do večera. Probouzej a veď mé myšlení. Pronikni mou představivostí. Určuj má rozhodnutí. Vnikni i do nejtajnějšího skrytu mé bytosti a veď mé konání. Buď se mnou, když budu mluvit i mlčet, když budu spěchat i odpočívat, když budu ve společnosti či v samotě, když budu ve svěžesti jitra či únavě večera. A dej mi stálou radost z tvé podivuhodné blízkosti.
Provázej mne dnes, Duchu neviditelný, na všech cestách a zůstaň se mnou, když jsem doma mezi svými. Dej, ať dovedu prokazovat svým nejbližším sympatie a ohledy. Nedej, abych odepřel svým vlastním zdvořilost a pozornost, kterou považuji za správnou vůči lidem cizím. Dej, ať moje láska začíná dnes u našich doma.
Neopouštěj mne, prosím, ani v takových chvílích, které dnes prožiji při četbě novin a knih. Veď mou mysl, abych si vybral pravé knihy a abych je četl správným způsobem. Budu-li číst pro své vzdělání, dej, aby mne to vedlo blíže k tobě. Budu-li číst pro své rozptýlení, dej, aby mne to neodvedlo od tebe. Dej, ať mne četba povzbudí tak, že budu usilovněji vyhledávat to, co je čisté, slušné, moudré a pravdivé.
Bože, dej, ať jsem si vědom tvé blízkosti zejména v takových chvílích, které budu věnovat modlitbě, účasti na bohoslužbách či na svaté večeři Páně pro Ježíše Krista, mého Pána. Amen.
21. den – Večer
Stvořiteli všech věcí, k tobě pozvedám své srdce s vděčnosti za všechno dobré tohoto dne.
Děkuji ti
za pouhou radost žít;
za všechno, co se dá vidět a slyšet;
za klid venkovské krajiny i za ruch města;
za přátelství a dobrou společnost;
za práci, kterou jsem konal i za sílu konat ji;
za čas ke hře a za chvíle odpočinku po vykonané práci;
za zdraví i za veselé srdce, které se radovalo.
Dej, Otče nebeský, ať nikdy nezapomenu, že tu nejsem proto, abych tu trvale zůstal. Dej, ať si vždycky uvědomuji, že jsem jen cizincem a poutníkem na zemi, neboť tu nemáme místa zůstávajícího, ale onoho budoucího hledáme. Zachovej mne svou milostí, Pane, aby mne nezaujaly radosti země natolik, že bych zapomněl toužit po čistších radostech nebeských. Dej, ať se štěstí tohoto dne nestane osidlem mému příliš světskému srdci. A jestliže jsem dnes místo štěstí zažil zklamání nebo porážku, jestliže mne potkal smutek tam, kde jsem čekal radost nebo tam, kde jsem doufal ve zdraví – pak mi, prosím, dej milost přijmout to z tvých rukou jako laskavou připomínku toho, že toto není můj trvalý domov.
Děkuji ti, Pane, že jsi vložil do mého srdce věčnost a vědomí tvé vyvýšenosti, takže mne žádná světská věc nemůže plně uspokojit. Děkuji ti za to, že každá přítomná radost je tak smíchána se smutkem a neklidem, že zvedá moji mysl vzhůru k touze po dokonalejší blaženosti. Zvlášť ti děkuji za jistou naději a zaslíbení věčného života, kterou jsi mi dal ve slavném evangeliu Ježíše Krista, mého Pána. Amen.