Modlitba na den:

9. den – Ráno

Zde jsem, Bože, člověk nemající žádné veliké moci ani nějakého důstojenství. Pozdvihuji své srdce a svůj hlas k tobě, před nímž jsou všechny stvořené věci jako prach a pára. Jsi skryt za oponou našich smyslů, nepochopitelný ve své velikosti, tajemný ve své všemohoucí moci – a přece k tobě mluvím tak důvěrně jako dítě k otci a jako přítel k příteli. Nemohl bych k tobě takto mluvit, kdybych byl na tomto světě bez naděje. Je toho málo, co mohu vykonat nebo zařídit. Nejsem tu ze své vůle a bez své vůle také brzy pominu. Jsi to ty, který určil čas i místo i hranice mého života. Jsi to ty, kdo dal mým rukám schopnost konat jednu práci a kdo jim zabraňuje konat práci jinou. Jsi to ty, kdo drží ve svých rukou zcela pevně všechny nitky našeho života a kdo jediný ví, co mě dnes čeká za práci nebo za utrpení. Ale nebojím se, protože ty jsi mým jediným Otcem. Vím, že je všechno v pořádku, protože je to tvůj Duch, který se dotýká ducha mého. Nemohu dosáhnout toho, co bych si přál, ale ty můžeš ve mně dosáhnout toho, co si přeješ pro mne. Nesvedu vykonat to dobré, které bych chtěl, ale ty mi můžeš dát sílu k tomu, abych mohl vykonat dobré, které ty chceš ve mně.

Dobrý Otče, vezmi život tohoto dne do své vlastní péče. Spravuj mé myšlení i mé city. Řiď mé schopnosti. Dej příkazy mé mysli. Podepři moji vůli. Vezmi mé ruce a dej jim šikovnost. Vezmi mé nohy a dej, ať jsou rychlé k vykonávání tvých příkazů. Vezmi moje oči, aby byly upřeny na tvoji věčnou krásu. Vezmi moje ústa a učiň je výmluvným svědectvím své lásky. Učiň tento den dnem poslušnosti, dnem duchovní radosti a pokoje. Učiň z práce tohoto dne částečku díla v království mého Pána Ježíše Krista, v jehož jménu se k tobě obracím. Amen.

9. den – Večer

Milosrdný Otče, který hledíš na mdlobu svých lidských dětí spíše s lítostí než s hněvem, spíše s láskou než s útrpností, dej mi, abych se teď v tvé přítomnosti znovu zahleděl do svého srdce.

Učinil jsem dnes něco v plnění úkolů, kvůli nimž jsi mi dal život?
Učinil jsem něco k správnému využití příležitosti, které jsi mi ty ve své moudrosti položil k nohám?
Učinil jsem to, že jsem bez opomenutí splnil své prosté denní povinnosti?
Dej mi tu milost, abych odpovídal poctivě.

Učinil jsem dnes něco, čím jsem poskvrnil svůj křesťanský ideál lidství?
Učinil jsem dnes něco, v čem jsem povolil své tělesné i duchovní lenosti?
Učinil jsem dnes věci, které byly projevem špatného povolování hříšným choutkám?
Učinil jsem všechno, abych udržel svou představivost čistou a zdravou?
Učinil jsem všechno, co jsem činil, s náležitou poctivostí?
Dej mi tu milost, abych poctivě odpovídal.

Snažil jsem se vidět se dnes tak, jak mne vidí druzí?
Snažil jsem se nedovolávat se více polehčujících okolností, než kolik jich připouštím při jiných?
Snažil jsem se být činitelem pokoje ve svém vlastním domově nebo jsem způsobil nesvár?
Snažil jsem se jako vyznavač tvých velikých věcí žít úměrně ke svému vyznání nebo jsem selhal v nejprostších věcech lásky a ohledu vůči svým nejbližším?
Dej mi tu milost, abych odpovídal poctivě.

Ty, jehož nekonečná láska, zjevená v Ježíši Kristu, jediná má moc zničit vládu zla v mé duši, dej, ať jsem každým dnem, který pomíjí, vždy více zbavován svých hříchů. Amen.