Smíření mezi Čechy a Němci

4. říjen 2010

Letos uplynulo patnáct let od vypracování dokumentu Stanovisko ČCE k problematice vysídlení sudetských Němců, které 29. synod přijal za oficiální stanovisko ČCE. Vzápětí v lednu 1996 na ně odpověděli v dopise synodnímu seniorovi Pavlu Smetanovi Dr. Klaus Engelhard, zemský biskup a předseda Rady EKD a Dr. Johannes Hampel, zemský biskup v.v. a místopředseda Rady EKD. Následovalo Prohlášení 8. synody Evangelické církve v Německu přijaté jako dokument této synody v listopadu 1996.

O tom, jaký ohlas mělo Stanovisko, hovořil s Tomášem Trusinou tehdejší člen synodní rady farář Jan Čapek. Rozhovor s ním byl uveřejněn v časopise Protestant (3/1996). Největší ohlas mělo pochopitelně v německé Evangelické církvi. Pozitivně se k němu vyjadřovali i jednotlivci nejen z Německa, ale také z Rakouska. Z české strany vstřícně odpověděli za kancelář prezidenta republiky Ivan Medek, předseda parlamentu Milan Uhde, tehdejší velvyslanec v Bonnu Jiří Gruša a někteří jednotlivci z řad členů ČCE. Byly ale také ohlasy negativní, některé varující před přílišnou vstřícností vůči sudetským Němcům, jiné zašly až k tvrzení, že jde o poníženou omluvu, o vpadnutí vládě do zad, zneuctění památky českých evangelíků v odboji, na zahraničních frontách a v koncentračních táborech, kde mnozí zahynuli.

Protože za dobu patnácti let se vytratily možná tyto dokumenty z naší paměti, uveřejňuji je na této stránce. Mám za to, že jsou stále aktuální a stojí za zamyšlení zejména proto, že jsou mnohé události stále nevyjasněné a že se dozvídáme o nových skutečnostech z doby konce 2. světové války, s nimiž se musíme i my Češi vypořádat, tak jako to museli učinit Němci se zločiny spáchanými v době Hitlerova nacionálního socialismu.

Je mnoho sporných událostí v našich soudobých dějinách. Patří sem divoký odsun německých obyvatel z Československa těsně po skončení války, jako je pochod smrti z Brna, krvavý masakr v Postoloprtech, kde téměř osm set Němců skončilo nejčastěji ranou do zátylku v hromadných hrobech, které si předtím museli sami vykopat. Byla mezi nimi pětice chlapců ve věku od 12 do 15 let. Dosud není jasné, kdo způsobil výbuch muničního skladu v Krásném Březně, po němž následovalo zabíjení Němců v Ústí nad Labem. Je tu také odhalení masakru na Švédských šancích v Moštěnicích nedaleko Moravského Přerova a celá řada dalších smutných událostí a příběhů. Nedávno vysílala Česká televize dokument o vraždění Němců v Kladenské ulici v Praze Na Bořislavce a v současných dnech jsou prozkoumávány kosterní pozůstatky patnácti zavražděných Němců nalezené v hromadném hrobě nedaleko Dobronína na Jihlavsku.

Jistě že většina sudetských Němců přijala nacionální socialismus a nese vinu za rozbití Československé republiky. Domnívali se, že jejich nacionální představy a záměry, mající kořeny v nacionalismu 19. století, budou naplněny Mnichovskou dohodou dosaženým připojením Sudet k Německé říši. Část jich byla také aktivními nacisty, kteří vědomě a z přesvědčení sloužili režimu Adolfa Hitlera. Byly ovšem i papíroví členové strany, kteří se ničeho zločinného nedopustili. V tomto smyslu mají oni sami podíl na nenávisti vůči sobě a na svém poválečném osudu. Ale také je faktem, že ne každý byl aktivním nacistou, příslušníkem Gestapa, SD, SS a funkcionářem NSDAP a nese odpovědnost za zločiny nacistů. Ti včas uprchli, zůstali většinou civilisté, ženy, děti, starci, a právě je postihlo odsouzení ke kolektivní vině, jejímž důsledkem bylo zbavení majetku, domova a vyhnání provázené násilnostmi. Smutné je, že mezi vyhnanými byli i odpůrci nacismu, navrátilci z koncentračních táborů, vojáci československé zahraniční armády německé národnosti a německy hovořící Židé.

Mám za to, že by tyto události neměly upadnout v zapomenutí. Nad způsobem zacházení s Němci a odsunem se vyjádřili krátce po válce Přemysl Pitter, faráři M. Šourek a B. Hladký, profesoři J.B. Souček a Rudolf Říčan. K dobré stránce ČCE patří, že našla odvahu Stanovisko vypracovat a na 29. synodu přijmout jako dokument pro celou církev.

Jaroslav Voříšek – říjen 2010

Související dokumenty

K tomuto tématu doporučuji knihy