Glosa: Candrbál jednoho letničního společenství v evangelickém kostele

Vykoupená církev Boží (RCCG) je expanzivním letničním a fundamentalistickým náboženským hnutím. Jedná se o africkou pentecostální spiritualitu, která je kolektivní, prožitková, bezprostřední a hlasitá, což odpovídá africké mentalitě. Bez co největšího hluku by to pro ně nebyla ta pravá zbožnost. Nelze se tedy divit randálu, který produkují. Mylně bývá označena jako evangelická, protože angličtina nerozlišuje mezi slovy evangelická a evangelikální.

Slovo pentecostální a pentecostalismus má svůj původ v latinském slovu pentecostes = Letnice. Proto je významově překládáno jako letniční hnutí. Tak je tomu např. v němčině (pentecostalismus = Pfingstbewegung), ve švédštině (Pentecostalismus = Pingströrelsen), v maďarštině (Pünkösdi–karizmatikus mozgalom), která ještě přidává charismatické hnutí. Tvrzení, že jde o církev stejného zaměření, jako je Českobratrská církev evangelická, je mylné, zavádějící a klamavé.

Jaké je její učení a čeho chce dosáhnout

Z originálních materiálů RCCG na http://www.rccg.org/our_foundamental.php, v kostrbatém Google překladu.

1. každý člověk se má dostat do nebe. Toho lze dosáhnout svatým životním stylem, což znamená např., že je třeba brát bibli doslovně, věřit že ďábel existuje, že Bůh stvořil člověka k obrazu svému, v pokání při očistě od hříchu Boží milostí, v posvěcení přijetím křtu vodou, křtu Duchem svatým. Církev věří v možnost léčení bez medicíny božím zásahem skrze modlitbu. (Jedna žena děkuje za to, že po dlouholetém čekání na dítě ji Bůh vložil po takové modlitbě do dělohy hned čtyři děti.) Církev zakazuje světskou zábavu, např. taneční sály, kinosály a vzpouru proti církevní autoritě. Povzbuzuje zdrženlivost od všeho zlého a úctu k rodičům a úřadům.

2. Usiluje o to, aby v každé domácnosti byl alespoň jeden člen vykoupené křesťanské církve Boží v každém národě na celém světě. [expanse i do tradičních křesťanských rodin – pozn.: jvor]

3. Chce, aby se co nejvíce lidí, jak je to možné, spojilo s nimi. Toho chce dosáhnout zakládáním sborů do pěti minut chůze v každém městě v rozvojových zemích a do pěti minut jízdy autem v každém městě i městečku rozvinutých zemí. Církev má v úmyslu usilovat o dosažení těchto cílů, „dokud každý národ na světě nebude získán pro Pána Ježíše Krista“. [rozuměj: získán pro RCCG – pozn.: jvor]

Svými vnějšími projevy a názory je RCCG cizím prvkem nejen pro ČCE a jiné evangelické církve, ale i v kulturním prostředí Evropy. Její vnější projev diskredituje klasické křesťanství a to i v případě některých evangelikálních a pietisticky laděných církví. Vyhovovat může ale různým letničním a tzv. charismatickým společenstvím. Češi, známí svou skepsí a odporem vůči církvi, si při prezentaci takového „křesťanství“ poklepou na hlavu. Proto je s podivem, že tomuto expanzivnímu letničnímu a fundamentalistickému hnutí dáváme prostor, třebaže jde jen o pronájem kostela k jejich produkci. Stačí např. připomenout, co je shrnuto v Zásadách Českobratrské církve evangelické. Tam je jasné vyjádření o tom, že jsme theologicky někde docela jinde než je nejen RCCG, ale i jiná letniční a fundamentalistická hnutí. Bylo by dobré a žádoucí, aby si každý člen sboru přečetl alespoň základní věci vyjádřené v Zásadách. Zejména presbyteři by je měli znát a dbát na zachování cenného theologického a myšlenkového dědictví našich předků. Sem patří také theologické zápasy vedené našimi profesory na fakultě.

Je tu přece možnost ptát se našich theologů na katedře religionistiky nebo se obrátit na znalce sekt, jako je Dr. Zdeněk Vojtíšek, Dr. Prokop Remeš, docent Tomáš Novotný nebo Odilo Ivan Štampach, O.P., kteří napsali několik knih a publikovali přednášky na téma sekt a nových náboženství.

Za základ a normu křesťanské víry a života považuje ČCE – ve shodě s jinými křesťanskými církvemi – Bibli, ale odmítá názor o slovní (verbální) inspiraci a neomylnosti každého biblického slova a má za to, že to vedlo k duchovnímu otroctví a zákonictví. Proto jsou kazatelé vzděláváni bohosloveckým studiem, zejména k odborné znalosti Starého a Nového zákona a na tom založeném výkladu Písma.

ČCE se hlásí k tradici křesťanské víry vyjádřené ve starých vyznáních – tzv. Apoštolském, Nicejsko-cařihradském, Chalcedonském a Athanasiově – a k reformačním konfesím. Zaslechl jsem názor, že RCCG je prý svým zaměřením podobná naší církvi. Ani náhodou!

P.S.

Dostal jsem zprávu od svého valašského přítele, který píše v reakci na produkci RCCG: „Překvapilo mne, že v Praze nejsou známy projevy Torontského požehnání, které zavítalo až k nám na Valašsko. Jedná se o mluvení v jazycích zvířat, takže shromáždění štěká, mňouká, kokrhá, kdáká a pod. Doprovodnými znaky je válení se na zemi, pod stolem, záchvaty připomínající epilepsii a pod.“

http://www.apologet.cz/?q=content/category/11-torontske-pozehnani

— jvor —